Přírodopis

Pásovec devítipásý

Pásovec devítipásý

Pásovec devítipásý
Pásovec devítipásý
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: Chudozubí (Xenarthra)
Čeleď: pásovcovití (Dasypodidae)
Rod: pásovec (Dasypus)
Druh: Pásovec devítipásý (Dasypus novemcinctus)
Binomické jméno
Dasypus novemcinctus
L., 1758

Pásovec devítipásý (Dasypus novemcinctus Linnaeus, 1758) je druh savce z řádu chudozubých žijící zejména v jižní Americe. Do tohoto řádu patří také lenochodi a mravenečníci. Ti ale mají skutečně jen několik zubů na rozdíl od pásovce, krerý muže mít až přes sto zubů, což nemá ve světě savců obdoby.

Popis

  • Délka těla: 30 - 55 cm
  • Délka ocasu: 25 - 40 cm
  • Hmotnost: 3 - 8 kg

Tělo je kryté krunýřem z kostěných destiček pokrytých rohovinou. Krunýř se skládá z devíti pásů spojených navzájem měkkou kůží.Pásovec svůj krunýř používá k obraně, když hrozí nebezpečí svine se do klubíčka a je jím chráněn ze všech stran.

Areál rozšíření

Pásovec devítipásý se vyskytuje v širokém pásu lesů a stepí od Argentiny přes Střední Ameriku až do jižní části USA.

Potrava

Při hledání potravy spoléhá na svůj dobrý čich. V létě je nejvíc aktivní po setmění, v zimě je aktivní pouze při nejteplejší časti dne. Dokáže najednou sežrat až 40000 mravenců. Někdy pozře i menšího savce či plaza. Oblíbenou pochoutkou pásovců jsou také zdechliny.

Bydliště

Pásovec devítipásý velice dobře hrabe a užívá toho jak při lovu tak při stavbě svého obydlí. Vyhrabává si hluboké nory, v nichž potom ve dne přespává.

Rozmnožování

Pásovci se rozmnožují zajímavým způsobem. Samice je březí 120 dní. Když ji samec oplodní, vajíčko se v jejím těle rozdělí na několik prstenců. Z každého prstence se vyvine jedno mládě. Jelikož jsou všichni z jednoho vajíčka, jsou vždy stejného pohlaví. Mláďata dospívají asi v jednam roce.

Tento článek je licencován za podmínek GNU Free Documentation License. Používá materiál z článku „Pásovec devítipásý“ na Wikipedii