Pásovec devítipásý (Dasypus novemcinctus Linnaeus, 1758) je druh savce z řádu chudozubých žijící zejména v jižní Americe. Do tohoto řádu patří také lenochodi a mravenečníci. Ti ale mají skutečně jen několik zubů na rozdíl od pásovce, krerý muže mít až přes sto zubů, což nemá ve světě savců obdoby.
Tělo je kryté krunýřem z kostěných destiček pokrytých rohovinou. Krunýř se skládá z devíti pásů spojených navzájem měkkou kůží.Pásovec svůj krunýř používá k obraně, když hrozí nebezpečí svine se do klubíčka a je jím chráněn ze všech stran.
Pásovec devítipásý se vyskytuje v širokém pásu lesů a stepí od Argentiny přes Střední Ameriku až do jižní části USA.
Při hledání potravy spoléhá na svůj dobrý čich. V létě je nejvíc aktivní po setmění, v zimě je aktivní pouze při nejteplejší časti dne. Dokáže najednou sežrat až 40000 mravenců. Někdy pozře i menšího savce či plaza. Oblíbenou pochoutkou pásovců jsou také zdechliny.
Pásovec devítipásý velice dobře hrabe a užívá toho jak při lovu tak při stavbě svého obydlí. Vyhrabává si hluboké nory, v nichž potom ve dne přespává.
Pásovci se rozmnožují zajímavým způsobem. Samice je březí 120 dní. Když ji samec oplodní, vajíčko se v jejím těle rozdělí na několik prstenců. Z každého prstence se vyvine jedno mládě. Jelikož jsou všichni z jednoho vajíčka, jsou vždy stejného pohlaví. Mláďata dospívají asi v jednam roce.
Tento článek je licencován za podmínek GNU Free Documentation License. Používá materiál z článku „Pásovec devítipásý“ na Wikipedii